|
|
The (New) Security Dilemma: Impact of technological innovation on the security dilemma
Kadre, Sudhanshu ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Šenk, Michal (oponent)
Přetrvávající koncept bezpečnostního dilematu viděný optikou technologické revoluce v informační bezpečnosti poskytuje jiné vnímání než tradiční verze dilematu. Pohybem od zjevných k vnímaným hrozbám došlo k nárůstu skrytého strachu a nejistoty mezi státními aktéry v anarchickém systému. Tato práce má za cíl studovat vliv pokroku v informačních a komunitních technologiích, zejména v kybernetické bezpečnosti, na vnímání bezpečnostního dilematu. Analýzou základů teorie informační bezpečnosti a současně zkoumáním prostředí kybernetických hrozeb pomocí případových studií kybernetických útoků a kybernetické diplomacie práce zdůrazňuje relevanci bezpečnostního dilematu v kyberprostoru.
|
|
| |
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Důvěra v mezinárodních vztazích: Případová studie transatlantické spolupráce v oblasti bezpečnosti
Doleželová, Sabina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Oblast důvěry se poslední dobou stala předmětem nové agendy pro výzkum. Jak ukazuje tato práce, důvěra však byla vždy implicitně v jádru teorie mezinárodních vztahů. Předmětem výzkumu této diplomové práce je transatlantický vztah a role, kterou hraje důvěra v oblasti bezpečnosti - s využitím NATO jako platformy pro zkoumání. V této souvislosti autorka nejprve posuzuje kategorii důvěry v mezinárodních vztazích jako celku. Bude provedena podrobná analýza jevu důvěry, jeho principů a charakteristických znaků. Pro další aplikaci teoretických poznatků na případovou studii transatlantických vztahů je vypracována speciální metoda v rámci explorativního výzkumu, která se zaměřuje na rozpoznávání signálů důvěry ve vztahu, přičemž tak zdůrazňuje roli bezpečnostního dilematu, zajišťovacích strategií a ujišťování. Vybraná výzkumná metoda je podmíněna teoretickým základem a dostupnými daty pro výzkum. Na základě zkoumané literatury a pomocí výzkumných poznatků případové studie odhadne autorka míru důvěry mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO během krizových období. Cílem je odhalit příčiny tohoto stavu a vymezit předpoklady, které budou podporovat nebo bránit růstu důvěry. Diplomová práce přibližuje americko-evropské partnerství z pohledu asymetrické důvěry, která představuje trvalý faktor v bezpečnostních...
|
|
|
The concept of security dilemma in the environment of outer space: the case of the Galileo system
Němečková, Marie ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá klasickým konceptem bezpečnostního dilematu a aplikuje jej na prostředí vesmíru. Ve své první části se práce věnuje modifikaci tohoto konceptu a identifikaci kritérií pro vznik bezpečnostního dilematu ve vesmíru. Upravený koncept posléze aplikuje na oblast Globálních družicových polohových systémů (GNSS). Konkrétně se věnuje případu evropského navigačního systému Galileo, jeho pozici ve světě a důvodům k jeho sestavení. Práce se na základě daných kritérií snaží zhodnotit do jaké míry se Evropská Unie skrze vývoj tohoto systému stala iniciátorem bezpečnostního dilematu ve vesmíru, v oblasti satelitních navigací. Za účelem porovnání teoretických závěrů s praxí se pak práce zaměřuje na vývoj vztahů Evropské Unie a Spojených států amerických v oblasti navigačních systémů, tedy Galilea a GPS. Ve své poslední kapitole práce replikuje tento přístup na případech Ruské federace (a jejím systému GLONASS) a Čínské lidové republiky (a jejím systému BeiDou / COMPASS).
|
|
| |
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce)
Rigorózní práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Rigorózní práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Rakety a radary jako bezpečnostní dilema: případ třetího pilíře americké protiraketové obrany ve střední Evropě
Kantor, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá někdejším plánem Bushovy administrativy na vybudování tzv. třetího pilíře americké protiraketové obrany v Polsku a v ČR. Na tomto tématu je demonstrována hodnota několika stěžejních konceptů (neo)realistické teorie mezinárodních vztahů. Konkrétně jsou analyzovány typy a fungování bezpečnostních dilemat vyvolaných Bushovým plánem ve vztazích USA-Rusko, USA-Írán a USA-ČR/Polsko. Diplomová práce dále ilustruje význam souvisejících modalit odstrašení a ukazuje, které státy a jak vyvažovaly USA. Pozornost je věnována i otázce, zda za plánem třetího pilíře stála defenzivně realistická snaha o bezpečnost nebo spíše ofenzivně realistické úsilí o moc a zisk na úkor druhých.
|
|
|
Aktivní pacifismus v japonské zahraniční politice z pohledu defenzivního realismu
Buřič, Lukáš ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Japonsko v posledních letech ve své bezpečnostní politice směřuje k něčemu, co bychom mohli označit jako "aktivní pacifismus". Ten se vyznačuje rostoucím zapojením japonských obranných složek v multilaterálních operacích a snahou zaujmout pozici zodpovědného člena mezinárodního společenství a spojence USA, pokud jde o udržování míru a bezpečnosti nejen v regionu, ale také v globálním měřítku. Je-li ovšem Japonsko aktérem, který má za cíl maximalizovat svou vlastní bezpečnost, mohla by být aktivizace obranných jednotek vnímána okolními státy negativně a její dopady by tedy mohly být kontraproduktivní. Práce na tuto problematiku aplikuje teoretický směr defenzivní realismus a na základě něj zhodnocuje racionalitu japonské bezpečnostní politiky, zvláště aktivního pacifismu.
|
|
| |
host ::
RSS.